Autobus plný farníků z Vodolky, Líbeznic a Klecan se v sobotu 17. srpna 2024 rozjel na severní Plzeňsko. Hlavním cílem byl poutní kostel a bývalé probošství v Mariánské Týnici (či Mariánském Týnci). Barokní komplex vznikl z popudu Eugena Tyttla, opata nedalekého cisterciáckého kláštera v Plasech podle plánů Jana Blažeje Santiniho, téhož architekta, kterému vděčíme za kapli sv. Anny v Panenských Břežanech.
Po zrušení kláštera za josefinských reforem a jeho prodeji do světských rukou Týnice postupně upadala a na začátku 20. století se propadla kostelní klenba. Současně však vznikla iniciativa na obnovu poutního místa (v době, která katolickým aktivitám příliš nepřála). V padesátých letech zde bylo zřízeno muzeum. Ke generální obnově Mariánské Týnice došlo v devadesátých letech minulého století, v letech 2017–2020 byl dostavěn východní ambit, čímž se naplnil původní Santiniho záměr, vysvětlila nám farnice Petra Oulíková.

Magnetem pro zájezd farníků z Vodolky byla rovněž výstava Posvátné umění v nesvaté době. Její součástí je mj. také Vodolský betlém ve tvaru zikkuratu, vytvořený v 80. letech Václavem Sokolem z popudu P. Pavla Kuneše, a část křížové cesty od Vojmíra Vokolka.

Na okolnosti vzniku těchto artefaktů na místě zavzpomínal přímo P. Kuneš. Betlém, navržený pro střed kostela sv. Klimenta na Vodolce se ovšem v rozlehlém kostele Zvěstování Páně  v Týnici poněkud ztrácel. 

Pavel Kodera, současný ředitel Muzea a galerie severního Plzeňska, které v objektu sídlí, poté vyprávěl o současných aktivitách. A také o jednom vizionáři, který prý zahlédl obličej Jana Blažeje Santiniho (jehož skutečnou podobu ovšem neznáme). Architekt prý vypadal „jako francouzský herec Pierre Richard“. A podle této „instrukce“ vytvořil výtvarník František Štorm domnělý portrét Santiniho. Viněta s touto Santiniho „podobiznou“ zdobí stejnojmenné pivo, které prodávají u muzejní pokladny.     

Po obědě se jelo do Mladotic. Na soukromém pozemku tu stojí neveliká kaple Jména Panny Marie, vystavěná na půdorysu šestihranu, kterou Santini navrhl ještě před tím, než mu opat zadal přestavbu plaského kláštera. Jde o jediné Santiniho dílo, kde se dochoval pamětní nápis o tom, kdo kapli navrhl a postavil, sdělil nám místní průvodce Zdeněk Slad. Kaple dnes patří mladotické obci, které má její půdorys také ve svém znaku.

Jan Oulík